Kovovýroba,Povrchové úpravy kovů

Stručná historie zlata

• Nejstarší nálezy zlata pocházejí již z doby měděné a to zhruba 6000 let př.n.l.

• Další zmínky týkající se zlata pocházejí ze současné východní Evropy. Osadníci vyrábí zlaté dekorativní předměty.

• V době okolo 3000 př.n.l. Sumerové používají k výrobě šperků zlato těžené z oblasti jižního Iráku.

• Mezi nejznámější ložiska zlata patří Egypt, kde probíhala těžba v oblasti Núbie.

• 1500 př.n.l. se platidlem na Blízkém Východě stává šelek, což byla mince o váze 11,3 gramů.

• 1091 př.n.l. jsou v Číně uznány malé zlaté kostky jako určitá forma peněz.

• Během punských válek s Kartágem v roce 202 př.n.l. zabírá Řím zlaté doly ve Španělsku.

• V 7.st.n.l. se zlato začíná těžit ve střední Evropě a Francii.

• Anglie ve 14.stol. zavádí měnový systém založený na zlatě a stříbře.

• V roce 1799 bylo objeveno naleziště zlata v Severní Karolíně. Jednalo se o první naleziště zlata v USA, což odstartovalo zlatou horečku.

• Velká ložiska zlata jsou v Jižní Africe, která je v nynější době dodavatelem až 40% produkce veškerého zlata na světě. Mezi významné světové producenty zlata patří i Rusko, Filipíny, Japonsko, Nový Zéland, Austrálie aj. V USA se zlato vyskytuje především v Coloradu a Kalifornii. Známá jsou ložiska zlata na Aljašce, hlavně v oblasti Clondike. Dále pak v Kanadě, na jihu Peru, Kolumbii, Brazílii aj.

V roce 1851 byl v Chile nalezen obří zlatý nuget o hmotnosti 153 kg. Jiný, nalezený v Brazílii měl hmotnost 62,30 kg.

V jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3000 metrů. V současnosti se reálně uvažuje o těžbě z hloubky více než 4500 metrů.

Bílé zlato je složené ze 75% z čistého zlata a z 25% ze slitiny niklu a zinku.

Zlato žluté obsahuje 75% čistého zlata a 25% slitiny tvořené amalgánem stříbra a mědi. Změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení.

Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata rozdílným poměrem stříbra a mědi.

Novinkou poslední doby je fialové zlato ze Singapuru, které je složeno z 80% čistého zlata a z 20% ze slitiny jiných kovů, např. hliník nebo palládium.

K získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka. Spotřeba vody je 36 000 litrů. Dávka elektřiny, která je spotřebována, by velké domácnosti vydržela 10 dní. Dále je potřeba 9 950 – 19 900 kubických metrů stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií.

Jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetru.

Do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více než 90% z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii.

Skupenství zlata

v nugetech

roztavené

 krystalické

Slitek o váze 250 kg, vyrobený v Japonsku                                                                                                                             

Jeden z největších a nejznámějších nugetů byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields. Vážil 2520 uncí, tj. zhruba 78,38 kilogramů a je znám pod jménem Welcome Stranger. Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nacházejí stále méně. Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82% a 97% zlata, tj. 20-23 karátů. Zbývající část tvoří převážně stříbro.

originální fotografie

 replika vystavovaná v muzeu v Sydney

Welcome Stranger:

Hrubá hmotnost:                 3,523.5 trojských uncí                   109,58 kg
Čistá hmotnost:                  2,315.5 trojských uncí                      72,00 kg
Rozměry:                             2 stopy x 1,02 stopy                   0,61m x 0,31m